Zázraky z cizího břicha V. Tohle nedám....nebo jo?
MOJE HOLČIČKY budou nejen krásné, ale taky šikovné. Jsem emancipovaná žena, klidně nechám Pejska nakupovat, přišít knoflík, uvařit…, ale uhlí skládat nebudu a na dřevo ať jezdí taky sám. A navíc, nevím jak kdo z vás, ale my holky jsme prostě od pravěku stavěné na přikládání na oheň a chlapi na lov. Tak ať loví, ne?
Moje holčičky budou zdobit- Když Pes kývnul na telefonát z ministerstva, odkud nás informovali, že namísto jedné, mají pro nás holubičky hned tři, měli jsme ještě měsíc na to, abychom se připravili na první návštěvu. Holky byly v lázních a vracely se za měsíc. Na fotkách vypadaly nádherně, tři treperendy.
No jo, ale kam je dáme? Jedna malá koje, tam se vejde akorát palanda pro tři (nahoře jedna a dole dvě) a stoleček. Pro mě se stal aktualitou pokojíček pro panenky a anketa, s čím si vlastně dnešní holky hrajou, co frčí... Pes dostal za úkol ukrojit kus z našeho podkrovního obýváku a udělat mini herničku. OSB desky posloužily na stěny a já dělala to, co vždy: podrž, přidrž, stůj s tím rovně, panebože, říkám rovně!
Minihernička hotová, troje povlečení s vílami objednané, domeček pro panenky vyroben. Měsíc odplul a my jeli na první návštěvu. Jak jinak - na motorce. Pravda, není to úplně standartní, ale zase odpadly dohady o tom, co zase na sebe nalepil za oblečky. Přifrčeli jsme do Klokanu, přivítali nás pěkně a odvedli na hřiště.
Už z dálky jsem viděla děvčátko, které jezdilo na odstrkovadle a další dvě, které se plácaly na trampolíně. Sedli jsme si a okolo mě prosvištěla tři malá tornáda a hup - už všechny visely na Pejskovi. Přisály se mu na klín, jedna mu visela na vousech a třetí se obmotala okolo nohy. Já nic. Naprosto vzduch. Vytáhla jsem panenky a když mi je vyškubly z ruky, zahrabaly je do písku a zase se nalepily na Psa. Byla jsem v šoku.
Tohle jsem nečekala, Mauglí byl moje dvojče, můj stín. Tety z Klokanu nám vysvětlily, že se holčičky s chlapama moc nepotkávají, ve školce učitelky, v Klokanu tety a prostě všude jenom ženský, takže chlap je vzácnost. A bylo to. Jakmile se o Psa zajímá ženská, nebo jenom "násada" na něžné pohlaví, je ztracen.
Tiše jsem si mnula ruce, holky jsou naše. Potom nám paní ředitelka popsala jak se to s holkama má, jaké jsou diagnózy, prognózy atd.
Neviděla jsem, neslyšela..... Hned jsme si domluvili příští návštěvu s tím, si půjčíme holky domů, ale Klokánkovská praxe byla jiná než v DD s Mauglím a chtěli, abychom tam na víkend přijeli, přespali a viděli, jak se děvčata chovají. No, nadšení jsme nebyli, ale za čtrnáct dní jsme sbalili junora, Mauglího a vyrazili do Klokanu.
Holky byly jak urvané z řetězu (tehdy jsem bláhově myslela, že se předvádějí) celý víkend lítaly, ječely, skákaly, padaly... Taky měly na noc plíny a nejmenší i venku přes den. Taky řeč, byla dost katastrofa, rozuměli jsme pouze jedné ze tří. Dámičky měly nelehký start do života a přestože v Klokanu dělali co mohli, tak to bylo znát, bylo nemožné dohnat chybějící.
Holky jedly jenom lžící, poděkovat a poprosit uměly sporadicky a do toho plíny a usínání - sebevražda. Když jsme si je po třech vysilujících návštěvách přivezli nastálo domu, byl už listopad. Pejsek se začal zdržovat v práci dlouho do večera, mladej byl na prášky a Mauglí neopouštěl svůj pokojík.
Z miniherničky se stalo i spaní pro jednu z princezen, protože pouze v separaci bylo možné je uspat. I tak řádily ještě v deset večer....a já začala mít pocit, že tohle prostě nedám. Mezitím jsme finančně krváceli. Odmítli jsme totiž holky přijmout na dlouhodobou návštěvu a OSPOD ( odbor sociálně právní ochrana dětí) se nám odměnil špatně napsaným " Rozhodnutím " o předpěstounce. Sice to trvalo necelé dva měsíce, ale vybavit tři děti a ještě před vánocemi, to se podobalo finanční krizi na Wall Street.
Naštěstí nám přátelé darovali oblečení, hračky, krásnou kuchyňku a mini oblečky na panny a já objevila webové stránky se sekáčovými kostýmy, kde měli princeznovské šaty a blyštivé sukně. Panenky, korále, korunky a milion dalších blbostí jsem nakoupila u vietnamských obchodníků za pár kaček. Mauglí s bráchou měli představu o dárkách jasnou a tak jsme to nakonec dali dohromady.
Peníze přišly těsně před Vánocemi, takže byl i ten řízek se salátem zamíchaným v dětské vaničce. Holky ale na tempu neubraly a naše síly pomalu docházely. Domem se neustále ozýval dusot stáda slonů, řev dětí, řev můj, brečení, ječení, pištění..... ...nejhorší bylo, že holky nereagovaly na žádný povel, zákaz, příkaz, domluvu. Byla jsem tak unavená, vyčerpaná a naštvaná sama na sebe, že jsem šla do tří dětí najednou.
Pejskovi jsem nic říkat nemusela. Viděl to a vzal situaci do svých rukou. Když zařval, tak se otřásl barák. Pod jeho vedením holky zalezly do peřin a ani nemukly a za to ho mohly česat, ležet s ním u televize a drbat záda. S obdivem jsem přihlížela proměně, sice pomalé, ale viditelné......
Pokračování Zázraků v " knížce ", která vyjde na podzim pod názvem : Jak jsme k dětem zadarmo přišli aneb Zázraky a Andělé
Magdaléna Zemanová
Zachránit život...
Pípla mi SMS zpráva. Marťan: Mami, koukej, mám jít? Zvětšila jsem si obrázek v mobilu: Chceš udělat dobrý skutek? Zachránit život? DARUJ KREV.
Magdaléna Zemanová
Klíček k srdci
Na naší krušnohorské samotě mrzne a já v rukou zahřívám nálepku na sklo našeho auta: "JSEM PĚSTOUN - JAKÁ JE TVÁ SUPERSCHOPNOST?"
Magdaléna Zemanová
Pěstounství - známka punku II.
Hvězda zhasla. Ani známka punku nezmohla nic. Malá víla se vrátila do ústavního zařízení. Rozhodnutím soudu. To nepochopíš, fakt. U přechodné pěstounky měla biologická matka každý týden kontakt s dítětem.
Magdaléna Zemanová
Pěstounství - známka punku
Jako dlouhodobý pěstoun jsem se setkala se vším možným, úřady počínaje a sousedy konče. A myslela jsem, že mne nic nepřekvapí natolik, že se mi z toho sevře žaludek, že nebudu vědět kudy kam. Ale přece...
Magdaléna Zemanová
Jsem dlouhodobý pěstoun a připadám si jako pitomec.
3.2.2020 se konalo jednání k připomínkám návrhu Novely sociálně právní ochrany dětí, z pera MPSV a mně to nedá, abych se neptala: Co to tam sakra šňupete za matroš?"
Magdaléna Zemanová
Dítě s kérkou "děcák."
Stali jsme se pěstouny před mnoha lety a děti, které jsme postupně přijali, máme v srdci za vlastní. Ale nejsou naše, nejsou z naší krve, z nás narozené.
Magdaléna Zemanová
Pěstoun - ohrožený druh?
Jako správce největší facebookové skupiny pro pěstouny, pozoruji již delší dobu odliv pěstounů. Stará garda náhradních rodičů odchází, děti jim zletily a pěstounské mamky jsou unavené, rozmrzelé, otrávené a naštvané.
Magdaléna Zemanová
Záchranné sbory pěstounské péče
Dlouhodobou pěstounkou jsem víc jak deset let. Od začátku jsem byla přesvědčená a stále mne to kupodivu drží, že všechny složky, odbory, úřady, soudy...mají být v součinnosti.
Magdaléna Zemanová
Jsme jedné krve, ty a já...
Jsem Rákšasí a můj Mauglí už spí. Lidské mládě, které se mi nenarodilo... V poslední době se opět vyrojilo spoustu článků, tezí, výzev a odpovědí na ně, konspiračních teorií i celkem reálných náhledů na situaci okolo PĚSTOUNSKÉ PÉČE
Magdaléna Zemanová
Jsem pěstoun a jsem na to hrdá!
Teď, zrovna dnes jsem někde četla, že mnoho lidí se stává převozníkem od smutku ke štěstí od jednoho vztahu k druhému a mne hned napadla paralela s pěstounkou péčí. Ano, jsem pěstoun.
Magdaléna Zemanová
Milý anonyme.
Tak a je to tady... Až dodnes jsem myslela, že mne všichni milují nebo alespoň jim nevadím (jo, jo, jsem naivní a hloupá, vím). Někomu vadím a zřejmě hodně.
Magdaléna Zemanová
Pěstoun - (aby nebyl) osamělý vlk.
Dlouhodobá pěstounská péče ( DPP)nepříbuzná je ze všech typů náhradní péče nejkomplikovanější, nejsložitější, nejdéle trvající, troufám si říci i nejtěžší.
Magdaléna Zemanová
Opravdu je to v jeho zájmu?
Tento příběh ke mně přišel sám, ale jeho aktéry znám a pláču bezmocí nad šíleným světem, nad tupě vykonávanými zákony, nad nevidomým maličkým uzlíčkem, který mohl vidět celý svět...
Magdaléna Zemanová
"Ostatní maminky to vždycky zvládnou"
Nejsme už dávno ti co pomáhají a zaslouží si uznání. Nejsme ani ti, kterým je třeba pomáhat. Neděláme to zadarmo, tak žádné ohledy! Jsme dlouhodobí pěstouni.
Magdaléna Zemanová
Stávka Klokánků versus Stávka pěstounské mámy.
STÁVKA KLOKÁNKŮ versus STÁVKA PĚSTOUNSKÉ MÁMY Jsem pěstounská máma. Pro většinu lidí to znamená, že mám doma cizí děti, abych nemusela chodit do práce. Aby mi vydělávaly.
Magdaléna Zemanová
Pan profesor Matějček by teda čuměl...
Jsem pěstounskou mámou už dlouho. Fakt. Přijali jsme malého Mauglího i holky s průvanem v hlavě. Milujeme je a troufám si říct, že oni mají rádi nás. Zvykli jsme si na sebe. Známe své možnosti, své chyby.
Magdaléna Zemanová
Obyčejný den v neobyčejném světě pěstounském
Nejsem zakomplexovaná, nepřipadám si hloupá ani ošklivá, ale tak nějak jsem sklouzla do útlumového režimu. Ráno vstanu, hupsnu do tepláků a už ke mě doléhá hlas naší pochroumané hvězdy.
Magdaléna Zemanová
Duhová rodina
Úplně nejdřív, ach jak jsem blbá, jsem si myslela, že duhová rodina je něco jako indigové děti nebo tak nějak...
Magdaléna Zemanová
Pěstounské lázně nejsou na poukaz.
Jsme pěstouni.Jsme pěstouni, protože máme rádi děti.Každý, kdo se stal pěstounem a tuhle káru táhne nějaký čas, začne se poohlížet i po jiných, stejně potrefených rodinách. Ač se to zdá nemožné, v sousedství ani blízkém okolí je většinou nenajdete. Mnohdy za nimi musíte vyrazit desítky i stovky kilometrů, Tak řídká je síť pěstounských rodin v Čechách.
Magdaléna Zemanová
Taková "Fany" v pěstounské péči.
Když jsem vstoupila do procesu náhradní rodinné péče, měla jsem ve všem jasno. Věděla jsem co chci, co zvládnu, na jakého sviště si netroufám.Dejte mi dítě jedno, dvě nebo i tři. Vezmu si holky, kluky, malé i trochu větší. Dejte mi děti bílé, možná ani nemusí být zas tak úplně bledé, ale nikdy... slyšíte?... NIKDY! mi nedávejte děti postižené a už vůbec ne mentálně retardované!Nerozumím jim.Nechápu je. Neumím s nimi mluvit.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1813x