Ten dotyčný musí hodně nenávidět sám sebe, že šíří kolem sebe tolik nenávisti, milé dámy (myslím jak paní Magdalénu, tak paní Vladimíru). Musí si hodně moc nevážit sám sebe, když se nedokáže pod svůj výtvor podepsat.

Když jsem byla samoživitelka, měla jsem životní heslo "moje účty nikdo neplatí, moje děti nikdo nevychovává".

Myslím, že každý z nás, kdo jsme někdy skutečně vychovávali vlastní dítě, víme, kolik to stojí namnoze odhodlání a sebezapření.A to je o vlastních, převážně zdravých, dětech. Myslím, že neexistuje světské ocenění, které by dostatečně vystihlo odměnu za Vaše zásluhy, když se obdobně, popírajíc většinu Vašich osobních potřeb a představ, staráte o děti cizí, často postižené.

Výše zmíněná osoba Vám nesahá ani po paty, žijte blaze dál a nechť Vám i Vašim dětem a blízkým Bůh žehná ve Vašem počínání

A proč byste přestávala psát? Pro jednoho přiblblého anonyma? Mít děti v pěstounské péči je obdivuhodné. Já vychovával jenom děti (přeněji dcery) a vnoučata a vím, kolik radosti i starostí to bylo.

Jsem pěstounkou necelé tři roky. Dost krátkou dobu, abych mohla říct,že jsem zkušená pěstounka. Ale dost dlouho na to, abych přišla o svoji naivitu a růžové brýle. Děkuji lidem jako je Madla, kteří pomůžou a poradí. Díky její pomoci a radě, mám doma dvě děti, které by dnes byly pravděpodobně v ústavu.

A tebe, milý anonyme, je mi líto. Musíš být hodně nešťastný člověk.

Být pěstounem v dnešní době není vůbec jednoduché. A problém není ani tak v dětech, i když se mnohdy chovají i projevují nestandardně a život s nimi je náročný. Spíš než problémy s dětmi, nás (pěstouny) válcují reakce okolí. Názory lidí, kteří si o pěstounské péči nic nezjistí, ale je jim úplně jasné, že je to skvělý způsob jak přijít k penězům. Nikdo nechce vidět, že i pěstouni vychovali své biologické děti, na které jim nikdo nepřidal ani korunu. Tak to přece je. Prošli jsme tím všichni i my. Práce pěstouna je náročná. Je svým způsobem i nevděčná protože už dávno nejsme považováni za ty co pomáhají. Pro spoustu lidí jsme těmi kdo parazitují na cizím neštěstí. I tak se o nás mluví a přitom je pěstounů pořád nedostatek. Kdyby to byla taková výhra v loterii tak by to přece bylo obráceně. Na místo dlouhodobého pěstouna s platem 8 tisíc hrubého by se dělaly pořadníky. Kolik bere dlouhodobý pěstoun? To si snadno každý zjistí, když si do vyhledávače zadá DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE. Ale proč se nás nikdo nezeptá kolikrát za kok musíme dětem kupovat třeba novou aktovku? Jak často máme doma od ADHD cholerika rozkopané dveře? Jak se cítíme když nás někdo zastaví a chce po nás náhradu za vymlácený skleník. Jak nám je když se dítě budí z důvodů nočních běsů, jeho rodiče nám vyřvávají pod oknem a ve škole nechápou, že dítě při hodině kope do lavice. Je neklidné, má toho hodně za sebou a nidy nebude stejné jako děti na které nám sice stát neplatil, ale které jsme mohli dát do družiny protože byly v pohodě. Jak rádi bychom sli někdy do práce a nechali jiné ať se postarají, ale žádní jiní nejsou. Je to na nás.Dnes, zítra napořád. Tyto děti nás potřebují a budou nás potřebovat i v době kdy nám na ně nikdo už nedá ani korunu.O tom pěstounská péče je.

Zajímalo by mne, kolik dostává pěstoun na děti od státu, kolik dětí vychovává a zda stejně jako normální rodiče je dává do školky a sám chodí do práce. Budete li chtít, odpovězte, v opačném případě se zlobit nebudu.

Dobrý den, jsem moc ráda, že se ptáte. Pěstoun s jedním dítětem dostává od státu 8 000,- hrubého odměnu pěstouna a od cca 4 000,- do 6 000,- úhradu potřeb dítěte, tzn. 5 500,- čistého + částku na potřeby dítěte, dle věku. Pěstoun, který převezme dítě, velmi často ukončí své zaměstnání a dítko do školky chodí v případě, že je zdravé. 80% dětí zdravých není a také sžití s novou rodinou není otázkou pár dní, týdnů. Ano, jsou pěstouni, kteří chodí do práce (po čase je to možné). Pěstouni se dvěmi dětmi mají odměnu pěstouna 12 000hrubého, se třemi 20 tisíc a za každé další dítě 4 000,-. Tzn. že např. paní, která si do péče vzala holčičku s ment. retardací, dysfázií atd...a žije celkem z10 000,-. Do práce nemůže, do školky dítě nevzali. Pěstoun není zákonným zástupcem dítěte, je stále pod dohledem státu, posudky na něj píše škola, obec...má povinnosti se školit, podporovat styk s biol. rodinou (ať je jakákoli) a klidně se může stát, že po pár letech si rodiče vzpomenou, že mají dítko a to pak putuje zpět do biol. rodiny, což není snadné pro nikoho. My máme 4 děti, z nich tři s hendikepem. Vychovali jsme svých pět dětí, za stejných podmínek jako jiní. Otázka zní: proč je problém zaplatit pěstouny a není problém zaplatit tetu v kojeňáku? Proč na tety a strejdy v DD nikdo nekouká divně, že berou mzdu za svou práci? Proč jsou pěstouni (dlouhodobí) v očích veřejnosti vyžírkami a těmi, kdo si bere děti pro peníze? Mmch. do práce nechodím, nemohu, nejde to a upřímně: takový kolotoč 24hodin, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, jsem nikdy v žádném "řádném" zaměstnání neměla, nehledě na to, že min. jedno z dětí, které se mi nenarodilo, s námi zůstane žít i v dospělosti...pak už budu jen mámou, ne pěstounkou.