Lhát se nemá.
Taky se vám občas stane, že se vám dny zdají podstatně kratší než byly za mlada? To, co jsme stíhali dříve s přehledem, dnes nezvládneme i kdybychom zmobilizovali všechny skryté rezervy. Zato cesta od autobusové zastávky k našemu obydlí je čím dál delší. A to aniž bychom se byli přestěhovali. S plnými taškami se dokonce někdy zdá, přímo nekonečná!
Padesátkrát jsme sfoukli svíčku na pomyslném narozeninové dortu, přivítali Nový rok a rozloučili se s tím starým. Zanechali jsme za sebou okamžiky šťastné i ty, které bychom ze svého povědomí nejraději vymazali. Dopustili jsme se spousty chyb, omylů, ale i věcí, na něž jsme právem hrdí. Navázali desítky přátelství a ztratily právě tolik iluzí.
Stojíme na prahu podzimu života.
Stačí se jen na chvíli zastavit a ohlédnout, za všemi těmi odžitými roky.
Hned je jasné, kde jsme měli trochu přibrzdit a kde naopak přidat plyn. Škoda jen, že jsme to nevěděli dříve,
když jsme měli energie na rozdávání a náš život byl ještě nedopsanou knihou. Zdálo se nám, že času je ještě spoustu.
Teď už je většina kapitol napsaných a zápletky se pomalu rozmotávají. Samy od sebe. Přichází rozuzlení záhad mládí.
Ať už byl náš příběh jakýkoli, zbývá ještě dopsat jeho konec. A stále záleží jen na nás samotných, jestli bude smutný nebo skončí happy endem. Nic nebylo zcela špatně ani úplně dobře. Misky vah našich skutků a správných rozhodnutí se střídavě přikláněly na obě strany.
Takový už život je. Ne vždy jsme se poučili ze svých chyb, ale i tak jsme na prahu podzimu života o poznání zkušenější a podstatně tolerantnější.
Nechce se mi řešit, zda za zmíněnou tolerancí nestojí spíš úbytek energie na řešení problémů a tak se tváříme, že nám nevadí. Možná si lžeme, aniž bychom o tom věděli. Možná to děláme vědomně. A možná to ani lež není a odžitá léta nás posílila natolik, že nás hned tak něco neporazí.
Kdo ví?
Ať už můj životní příběh skončí šťastně nebo s nějakou skvrnou na kráse, smířím se s tím. To jediné co bych opravdu nechtěla je, aby byl napsaný zbytečně.
Pěstounské mámy jsou zvláštní druh. Něco mezi Petrem Panem a kouzelnou vílou.
Máme ještě spoustu času a taky mnoho před sebou. Vlastně nevíme, jestli si můžem dopřát takový luxus a zestárnout.
Čeká nás dlouhá cesta po boku našich dětí
Mámy padlých andělů, zázraků z cizího břicha, zlatíček ( ať už jim říkáme jakkoli) nemají čas zestárnout ať se jim to líbí, nebo ne.
Více zde: http://pestouni-pestounum.webnode.cz/news/lhat-se-nema/
Magdaléna Zemanová
Zachránit život...
Pípla mi SMS zpráva. Marťan: Mami, koukej, mám jít? Zvětšila jsem si obrázek v mobilu: Chceš udělat dobrý skutek? Zachránit život? DARUJ KREV.
Magdaléna Zemanová
Klíček k srdci
Na naší krušnohorské samotě mrzne a já v rukou zahřívám nálepku na sklo našeho auta: "JSEM PĚSTOUN - JAKÁ JE TVÁ SUPERSCHOPNOST?"
Magdaléna Zemanová
Pěstounství - známka punku II.
Hvězda zhasla. Ani známka punku nezmohla nic. Malá víla se vrátila do ústavního zařízení. Rozhodnutím soudu. To nepochopíš, fakt. U přechodné pěstounky měla biologická matka každý týden kontakt s dítětem.
Magdaléna Zemanová
Pěstounství - známka punku
Jako dlouhodobý pěstoun jsem se setkala se vším možným, úřady počínaje a sousedy konče. A myslela jsem, že mne nic nepřekvapí natolik, že se mi z toho sevře žaludek, že nebudu vědět kudy kam. Ale přece...
Magdaléna Zemanová
Jsem dlouhodobý pěstoun a připadám si jako pitomec.
3.2.2020 se konalo jednání k připomínkám návrhu Novely sociálně právní ochrany dětí, z pera MPSV a mně to nedá, abych se neptala: Co to tam sakra šňupete za matroš?"
Magdaléna Zemanová
Dítě s kérkou "děcák."
Stali jsme se pěstouny před mnoha lety a děti, které jsme postupně přijali, máme v srdci za vlastní. Ale nejsou naše, nejsou z naší krve, z nás narozené.
Magdaléna Zemanová
Pěstoun - ohrožený druh?
Jako správce největší facebookové skupiny pro pěstouny, pozoruji již delší dobu odliv pěstounů. Stará garda náhradních rodičů odchází, děti jim zletily a pěstounské mamky jsou unavené, rozmrzelé, otrávené a naštvané.
Magdaléna Zemanová
Záchranné sbory pěstounské péče
Dlouhodobou pěstounkou jsem víc jak deset let. Od začátku jsem byla přesvědčená a stále mne to kupodivu drží, že všechny složky, odbory, úřady, soudy...mají být v součinnosti.
Magdaléna Zemanová
Jsme jedné krve, ty a já...
Jsem Rákšasí a můj Mauglí už spí. Lidské mládě, které se mi nenarodilo... V poslední době se opět vyrojilo spoustu článků, tezí, výzev a odpovědí na ně, konspiračních teorií i celkem reálných náhledů na situaci okolo PĚSTOUNSKÉ PÉČE
Magdaléna Zemanová
Jsem pěstoun a jsem na to hrdá!
Teď, zrovna dnes jsem někde četla, že mnoho lidí se stává převozníkem od smutku ke štěstí od jednoho vztahu k druhému a mne hned napadla paralela s pěstounkou péčí. Ano, jsem pěstoun.
Magdaléna Zemanová
Milý anonyme.
Tak a je to tady... Až dodnes jsem myslela, že mne všichni milují nebo alespoň jim nevadím (jo, jo, jsem naivní a hloupá, vím). Někomu vadím a zřejmě hodně.
Magdaléna Zemanová
Pěstoun - (aby nebyl) osamělý vlk.
Dlouhodobá pěstounská péče ( DPP)nepříbuzná je ze všech typů náhradní péče nejkomplikovanější, nejsložitější, nejdéle trvající, troufám si říci i nejtěžší.
Magdaléna Zemanová
Opravdu je to v jeho zájmu?
Tento příběh ke mně přišel sám, ale jeho aktéry znám a pláču bezmocí nad šíleným světem, nad tupě vykonávanými zákony, nad nevidomým maličkým uzlíčkem, který mohl vidět celý svět...
Magdaléna Zemanová
"Ostatní maminky to vždycky zvládnou"
Nejsme už dávno ti co pomáhají a zaslouží si uznání. Nejsme ani ti, kterým je třeba pomáhat. Neděláme to zadarmo, tak žádné ohledy! Jsme dlouhodobí pěstouni.
Magdaléna Zemanová
Stávka Klokánků versus Stávka pěstounské mámy.
STÁVKA KLOKÁNKŮ versus STÁVKA PĚSTOUNSKÉ MÁMY Jsem pěstounská máma. Pro většinu lidí to znamená, že mám doma cizí děti, abych nemusela chodit do práce. Aby mi vydělávaly.
Magdaléna Zemanová
Pan profesor Matějček by teda čuměl...
Jsem pěstounskou mámou už dlouho. Fakt. Přijali jsme malého Mauglího i holky s průvanem v hlavě. Milujeme je a troufám si říct, že oni mají rádi nás. Zvykli jsme si na sebe. Známe své možnosti, své chyby.
Magdaléna Zemanová
Obyčejný den v neobyčejném světě pěstounském
Nejsem zakomplexovaná, nepřipadám si hloupá ani ošklivá, ale tak nějak jsem sklouzla do útlumového režimu. Ráno vstanu, hupsnu do tepláků a už ke mě doléhá hlas naší pochroumané hvězdy.
Magdaléna Zemanová
Duhová rodina
Úplně nejdřív, ach jak jsem blbá, jsem si myslela, že duhová rodina je něco jako indigové děti nebo tak nějak...
Magdaléna Zemanová
Pěstounské lázně nejsou na poukaz.
Jsme pěstouni.Jsme pěstouni, protože máme rádi děti.Každý, kdo se stal pěstounem a tuhle káru táhne nějaký čas, začne se poohlížet i po jiných, stejně potrefených rodinách. Ač se to zdá nemožné, v sousedství ani blízkém okolí je většinou nenajdete. Mnohdy za nimi musíte vyrazit desítky i stovky kilometrů, Tak řídká je síť pěstounských rodin v Čechách.
Magdaléna Zemanová
Taková "Fany" v pěstounské péči.
Když jsem vstoupila do procesu náhradní rodinné péče, měla jsem ve všem jasno. Věděla jsem co chci, co zvládnu, na jakého sviště si netroufám.Dejte mi dítě jedno, dvě nebo i tři. Vezmu si holky, kluky, malé i trochu větší. Dejte mi děti bílé, možná ani nemusí být zas tak úplně bledé, ale nikdy... slyšíte?... NIKDY! mi nedávejte děti postižené a už vůbec ne mentálně retardované!Nerozumím jim.Nechápu je. Neumím s nimi mluvit.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1813x