Děkuji.

Tohle byl nejlepší blog, který se tu o prop(b)íraném tématu objevil Velká karma a držím palce, protože já bych na toto neměla.

První opravdu dobrý a objektivní příspěvek. Znám podobné rodiny, neměly těch dětí tolik ( dvě, tři), často jsme se stýkali, jezdili na společné dovolené. Popsala jste to naprosto přesně. Navíc nikdy nemáte jistotu, že všechno dopadne dobře. Někdy je veškerá snaha, láska i nasazení marné.

Pracuji s většími dětmi a musím říct, že pěstounů si vážím. Znám i osobně a vidím jejich klady i zápory, jejich snahu a boj s větrnými mlýny.                                 Myslím, že by se spousta lidí divila, kdyby viděla v jakém stavu k nám některé děti chodí. Lidé píší o tom, v jakém stavu jsou děti které si berou z DD, ale tyto děti jsou v mnohem lepším stavu než když se do DD dostaly..A na pěstounech je, aby se snažili, aby pracovali, žili, milovali děti, které se k nim dostanou. Je to těžká práce,

je to na celý život, není tam volno, není jistota, že dítě pochopí lásku,snahu a péči.. ale kde je jistota u vlastních bio dětí? Není. Vážím si všech pěstounů, rodičů, vychovatelů, všech těch, kdo se snaží. Nejsou jen dobré dny a jen dobré výsledky. Ale my můžeme dětem ukázat jak se dá žít, jak se chovat, jak mít rád..